Pětina mladých lidí v Ústeckém kraji přemýšlela o tom, že by si sáhla na život. Každá třetí dívka má osobní zkušenost se sebepoškozováním a třetina žáků vykazuje symptomy úzkostí nad hranicí, u které se doporučuje vyhledat odborníka. Detailní vhled do psychické pohody žáků přinesl unikátní výzkum na 2. stupni základních škol a středních školách, který realizoval Ústecký kraj ve spolupráci s výzkumným týmem Anreva Solution.
Do výzkumu se zapojilo 21 tisíc žáků z celého Ústeckého kraje. Výzkumníci se dětí ptali na řadu oblastí, o kterých se tuší, že by v nich mohla současná mladá generace zažívat problémy. Patří sem třeba riziko závislosti na technologiích, vztah k alkoholu a návykovým látkám, poruchy příjmu potravy, ale také zkušenosti s depresivním naladěním, úzkostným prožíváním, sebepoškozováním nebo se šikanou a sexuálním obtěžováním na internetu. Prakticky ve všech oblastech se prokázalo, že zkušenosti s podobnými obtížemi se týkají desítek procent mladých lidí v kraji. Výsledky potvrzují obavy odborníků a každodenní zkušenosti pracovníků škol, kteří se s těmito fenomény musí potýkat.
Zkušenosti mladých lidí v Ústeckém kraji
Vykazuje symptomy úzkosti 33 %
Z toho těžké úzkosti 16,5 %
Vykazuje symptomy těžké deprese 11,4 %
Zkušenost se sebepoškozováním u dívek v posledním roce 33,8 %
Přemýšlel/a o sebevraždě v posledním roce 22,6 %
Reagoval/a podrážděně, když nemohl/a být online 55,8 %
Spokojenost se životem (wellbeing) pod bezpečnou úrovní dle WHO 24,9 %
„Covidová pandemie a dlouhý lockdown, pokračující válečné konflikty, zhoršující se ekonomická situace řady rodin a vliv všudypřítomných technologií, zejména sociálních sítí, na dospívání dětí, to vše vytváří toxický koktejl, se kterým si dnešní žáci neumí poradit zdravým způsobem,” vysvětluje vedoucí výzkumu Roman Petrenko z Anreva Solution možné příčiny špatné psychické pohody dospívajících.
Výzkum poukazuje na to, že by byla mimo jiné potřeba lepší podpora wellbeingu ve školách a učení žáků, jak zvládat stres, aby se dokázali zdravěji vypořádat s nároky současné doby. Skupinou, která by potřebovala nejvýrazněji podpořit, jsou dívky v rozmezí od 8. ročníků ZŠ až po 2. ročníky SŠ. Mezi jednotlivými ORP Ústeckého kraje jsou pak jen minimální rozdíly a duševní zdraví dětí v Ústeckém kraji je celkově, při srovnání s jinými dostupnými daty, podobné jako jinde v republice.
„Jsem ráda, že další kroky kraje můžeme opřít o podrobná data. Výsledky výzkumu potvrdily obavy o duševní zdraví dětí a závažnost dopadů současné společenské situace na mladé lidi. Proto připravujeme řadu opatření. Krajské preventivní programy budou v příštím roce navýšené na 10 milionů korun, vzniknou multidisciplinární týmy dětského duševního zdraví a spolu s UJEP chystáme nový bakalářský obor školní psycholog“, komentuje výsledky výzkumu Jindra Zalabáková, radní pro oblast školství, mládeže a sportu Ústeckého kraje.
Výzkum probíhal od poloviny letošního roku, šetření se zúčastnilo 21 000 žáků 2. stupně základních škol a středních škol v celém Ústeckém kraji. Zapojeny byly všechny typy středních škol, včetně odborných učilišť nebo škol bez maturitního studia. Jde o nejkomplexnější výzkum duševního zdraví a rizikového chování dětí v historii České republiky. Ústecký kraj se na jeho realizaci podílel v rámci rozvoje preventivních služeb a mapování reálných potřeb na svém území.
Plánovaná opatření a kroky ke zlepšení ze strany Ústeckého kraje:
1. Dotační program Prevence rizikového chování (zvýšení kompetencí a větší porozumění problematice duševního zdraví, programy pro žáky v oblasti duševního zdraví, preventivní pobyty pro žáky) – navýšení ze 2 na 7 mil, Výzva Prevence pro krajské školy – navýšení z 1,5 na 3 mil.
2. Rozvoj kompetencí v oblasti prevence rizikového chování a podpory dětského duševního zdraví dalším vzděláváním a návazným metodickým vedením (témata: traumarespektující přístup, socio-emoční dovednosti, wellbeing)
3. Vytvoření funkční pracovní multioborové skupiny – Krajské platformy prim. prevence
4. Vznik multidisciplinárních týmů dětského duševního zdraví
5. Aktivity v krajském projektu ve Výzvě MŠMT na aktivity v oblasti primární prevence rizikového chování a podpory duševního zdraví ve školách – podpora celých sboroven, vzdělávání v oblasti vedení třídnických hodin, práce s dynamikou třídy, socio-emočního učení, supervize, vzdělávání pro ředitele v oblasti klimatu školy, vznik a podpora krizových intervenčních týmů, supervizní podpora poradenských pracovišť
6. Vytvoření bezpečného a podpůrného prostředí ve školách – podpora realizace třídnických hodin se zaměřením na budování pozitivního třídního klimatu
7. Navýšení úvazků metodiků prevence Pedagogicko-psychologické poradny Ústeckého kraje a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, Teplice, p. o.
8. Navýšení úvazku krajského školského koordinátora prevence
9. Vznik nového střediska výchovné péče
10. Podpora spolupráce s UJEP – akreditace bakalářského studijního programu školní psychologie, kurzy pedagogické a školní psychologie pro pedagogické pracovníky
11. Zřízení relaxačních koutů pro pedagogy
Hlavní zjištění výzkumu:
1. Wellbeing
Každý čtvrtý žák má velmi nízký wellbeing
Přesně čtvrtina žáků (24,9 %) vykazuje velmi nízký wellbeing (spokojenost se životem), a to na takové úrovni, pro kterou Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje intervenci odborníka. To znamená, že cca každému čtvrtému žákovi 2. stupně ZŠ a SŠ by měla být poskytnuta odborná pomoc.
Dívky mají wellbeing výrazně horší než chlapci. Wellbeing žáků na gymnáziích je mírně horší než žáků na ostatních typech škol. O trošku horší wellbeing mají žáci ze severovýchodních ORP Ústeckého kraje (Děčín, Rumburk, Varnsdorf), regionální rozdíly jsou ovšem celkově spíše zanedbatelné.
2. Úzkosti a deprese
Třetina žáků vykazuje symptomy úzkosti, čtvrtina žáků symptomy deprese
Třetina žáků (33 %) vykazuje symptomy úzkosti, resp. 16,5 % žáků známky těžké úzkosti a dalších 16,5 % známky střední úzkosti. Symptomy deprese nalezneme u čtvrtiny žáků, resp. 11,4 % dosahuje skóre odpovídající známkám těžké deprese a 11,5 % skóre středně těžké deprese. To neznamená, že takový počet žáků trpí klinicky potvrzenou depresí či úzkostí, jedná se pouze o screeningový dotazník indikující podezření.
Všichni tito žáci nicméně přesahují hodnoty, při kterých je doporučeno vyhledat specializovanou pomoc odborníka. Kapacity dětských psychiatrů a klinických psychologů tolik dětí nedokáží obsloužit, je proto nutné hledat jiná řešení, od celkového posílení prevence, přes poradenství ve školách až po jiné formy intervence poskytované ohroženým dětem a jejich rodinám.
3. Spánek
Více než polovina žáků má problémy se spánkem, řada žáků spí v týdnu jen 5-6 hodin
O tom, že kratší spánek, problémy se spánkem a jeho celková nižší kvalita má výraznou roli ve zhoršujícím se duševním zdraví dnešních žáků, se mezi odborníky diskutuje již řadu let. K této oblasti nám ale dosud chyběla pevná data. Realizovaný výzkum tato data poprvé přináší v souvislostech s dopady na duševní zdraví a rizikové chování dětí.
Při použití specializovaného nástroje pro posouzení potíží se spánkem vychází, že více než polovina žáků nemá kvalitní spánek. Konkrétně 6,9 % žáků má příznaky těžké insomnie, dalších 22,1 % střední insomnie a 28,8 % žáků má symptomy mírné insomnie, což již není tak závažné, ale nemají zcela zdravý spánek (např. jim večer déle trvá, než usnou či se opakovaně probouzí v průběhu noci).
4. Sebepoškozování
Třetina žákyň v kraji se za posledních 12 měsíců sebepoškodila, nejčastěji propichováním nebo řezáním kůže
Velmi závažná zjištění přináší výzkum k problematice sebepoškozování žáků. Že se jedná o rozsáhlý problém, který je masově rozšířený, opakovaně potvrzují učitelé i psychologové, k problematice však chyběla podrobnější data, protože do psychiatrické či jiné lékařské péče se dostane pouze zlomek případů. Řada případů sebepoškozování u dětí zůstane neodhalena či neřešena.
Ptali jsme se, jestli mají žáci osobní zkušenost se sebepoškozováním v uplynulých 12 měsících. 21,5 % procent žáků přiznalo, že ano (sebepoškozování je před otázkami definováno mimo jiné tak, že se jedná o chování bez úmyslu si vzít život). Je možné, že se v některých případech jednalo pouze o jednorázovou zkušenost a žáci se dále nesebepoškozují, i tak se ale jedná o alarmující číslo.
Sebepoškozování je, podle očekávání, rozšířenější u dívek. Zkušenost s ním reportuje třetina dívek (33,8 %) a desetina chlapců (9,7 %). Sebepoškozování je nejčastější mezi žáky v 8. a 9. ročnících školní docházky.
5. Myšlenky na sebevraždu
Více než pětina žáků někdy pomýšlela na sebevraždu
Stupňující se depresivní a úzkostné stavy, sebepoškozování, ale i šikana či kyberšikana v kolektivu mohou někdy žáky bohužel směřovat k názoru, že by bylo lepší, kdyby nebyli na světě. Podle psychiatrů se u dnešních dětí velmi posunul právě vztah k tělesné integritě a suicidalitě a nejen sebepoškozování, ale také zvažování ukončení života jsou mnohem častější než dřív.
V našem výzkumu 22,6 % žáků uvedlo, že během posledních 12 měsíců někdy pomýšlelo na to, že si vezmou život. Častěji se opět jedná o dívky.
17,2 % žáků pak uvádí, že uvažovalo i nad konkrétními způsoby, jakým by případně spáchali sebevraždu. Výzkum nedokáže rozlišit závažnost úvah a vzhledem k tomu, že neexistují jiné české aktuální studie na toto téma, bereme zde zjištěné výsledky s rezervou, nicméně poukazují na velkou naléhavost dalšího studia suicidálního myšlení a chování dnešních žáků.
6. Poruchy příjmu potravy
Čtvrtina žáků je ohrožena rizikem poruch příjmu potravy
Čtvrtina žáků v kraji (24,3 %) vykazuje symptomy rizik k rozvoji poruch příjmu potravy.
Nejčastěji se poruchy příjmu potravy vyskytují u žáků v 8. a 9. ročnících. Dívky jsou 4x ohroženější než chlapci (38,4 % dívek a 10,8 % chlapců vykazuje symptomy rizik k rozvoji poruch příjmu potravy).
7. Technologické závislosti
Polovina žáků kvůli on-line aktivitám „šidí“ svůj spánek a stravování
Čtvrtina dětí (24,1 %) se přiznává, že často omezují svůj spánek nebo vynechávají jídlo kvůli on-line aktivitám, dalších 24,3 % přiznává, že to udělají občas. Nejčastěji k tomu dochází kvůli trávení času na sociálních sítích a sledování videí. 22,8 % žáků přiznává problémy kvůli nadměrnému hraní počítačových her, což se týká zejména chlapců.
55,8 % žáků se někdy rozčílí, když nemohou být na internetu, což je jeden z ukazatelů nezdravého vztahu k technologiím, který může přerůst až do nezvladatelného závislostního chování.
8. Látkové závislosti
Pití energetických nápojů je rozšířené i na základních školách, alkohol až mezi středoškoláky
Ze sledovaných rizikových látek jsou těmi nejčastěji užívanými energetické nápoje a alkohol. Zkušenosti s alkoholem strmě rostou s vyšším věkem žáků, v 6. ročnících pijí alkohol opakovaně jednotky procent žáků, ve 3. ročnících SŠ alkohol opakovaně konzumují více než dvě třetiny žáků. Energetické nápoje konzumují i žáci nižších ročníků, i když častěji opět spíše ti starší. S užitím marihuany má zkušenost 24,1 % žáků, s nikotinovými sáčky 19,7 % žáků a s kratomem 8,9 % žáků. Nejčastější formou užívání tabáku či nikotinu jsou elektronické cigarety, jejich pravidelné užívání přiznává 26,3 % žáků.
9. Vztahy a šikana
Žáci se ve škole setkávají s urážkami a ponižováním od spolužáků, ale i učitelů
64,5 % žáků se stala alespoň jednou obětí slovního napadení, 12,9 % žáků uvádí, že jsou obětí slovního napadání téměř denně. Obětí fyzického ubližování bylo 22,6 % žáků, 2,6 % pak téměř denně.
Když se žáků zeptáme obecněji, jestli se s daným typem ubližování setkali ve své třídě (bez ohledu na to, jestli byli obětí oni nebo někdo jiný), 71 % žáků uvedlo, že byli alespoň jednou svědkem slovního ubližování.
21 % žáků se v uplynulém roce alespoň jednou setkalo s násilím v rodině, 7,7 % z nich dokonce opakovaně až pravidelně.
Alarmující ale také je, že téměř polovina (45 %) žáků se alespoň jednou cítila ponížena či zesměšněna učitelem, 14,3 % z nich dokonce opakovaně až pravidelně.
10. Rizika kyberprostoru
Polovina žáků se setkala s kyberšikanou, třetina s nevyžádanými erotickými návrhy
S nadávkami nebo pomluvou na svou osobu se na internetu v uplynulém roce setkala alespoň jednou téměř polovina žáků (49,6 %), pětina (19,5 %) opakovaně až pravidelně.
37,5 % žáků bylo v uplynulém roce kontaktováno cizí osobou s nevyžádanou erotickou nabídkou, 14,4 % z nich dokonce opakovaně. Útoky tohoto typu cílí daleko častěji na dospívající dívky, téměř polovina žákyň byla v uplynulém roce alespoň jednou na internetu kontaktována cizí osobou s erotickou nabídkou, 19,4 % z nich opakovaně. Chlapců bylo kontaktováno 26,6 %.
10,9 % žáků poslalo za uplynulý rok někomu svoje intimní fotky nebo videa, častěji se jedná o dívky (14,1 %) nežli o chlapce (7,8 %). I když se mohlo ve většině případů jednat o dobrovolné poskytnutí, odborníci před podobným chováním vždy varují.
Základní údaje k výzkumu rizikového chování, wellbeingu a duševního zdraví žáků v Ústeckém kraji
Název publikace: Závěrečná zpráva z realizace výzkumného šetření rizikového chování, wellbeingu a duševního zdraví žáků v Ústeckém kraji
Autoři: Krajský úřad Ústeckého kraje a Anreva Solution, Ústí nad Labem, 2023
Sběr dat: květen–červen 2023
Hlavní oblasti: Wellbeing, symptomatologie úzkostnosti a depresivity, sebepoškozování, poruchy spánku, užívání návykových látek, rizikové a nadměrné užívání technologií, rizika kyberprostoru.
Závěry se shodují s výsledky pilotního Národního monitoringu duševního zdraví žáků na základních školách v České republice, který provedl Národní ústav duševního zdraví ve spolupráci s Českou školní inspekcí. Výzkum Ústeckého kraje nabízí svou komplexitou inspiraci i pro další kraje v ČR.
Kompletní výsledky naleznete na stránkách Krajské úřadu Ústeckého kraje Primární prevence: Ústecký kraj (kr-ustecky.cz) či výzkumného týmu Anreva (www.anreva.cz).
Vedoucí výzkumu: Roman Petrenko
Zdroj: https://www.kr-ustecky.cz/
