SO / 20. 8. / 20:00 – 05:00 / Veřejný sál Hraničář
Jan Boháč a Viktor Dedek: Hraničáři (třetí díl z eurostředověké ságy)
role-playing game v prostředí galerie
Možnost přespání v galerii
Věková skupina: Od 15+, možnost mladšího doprovodu po předchozí telefonické domluvě
Cena: 500,- (součástí ceny je také drobné občerstvení a pití na baru)
S sebou: V případě přespání spacák a karimatku, věci na přespání
O co přesně jde?
Hra Dračí doupě je v základě zasazena do fantasy světa, ale možnosti tohoto RPG jsou neomezené – od historických rekonstrukcí až po zcela abstraktní světy jiných forem a zákonů. Imaginativní a fikční charakter hry umožňuje v kontextu současných politických otázek prostupnost, a tak umožňuje vytvořit celé spektrum prostředí – od totálně diskriminačních až po utopicky tolerantní. Dalším charakteristickým rysem hry je minimalismus nároků na herní prostředky (stačí tužka, papír a hrací kostka).
O chystané hře
“K čemu je hraničář ve světě, kde nejsou žádné hranice?” pomyslel si hraničář Silha dívaje se na vesničany, jak vyviklávají a zahrabávají hraniční kameny. Znal každý jeden tento kámen jako dobrého přítele a tito přátelé byli nyní všichni pohřbíváni. “Smísí se hranice, platidla, jazyky a nakonec i tance” přemýšlel, mávl rukou nad hlavu a nechal ji zlehka spadnout v točité křivce, coby místní taneční pozdrav. Když v tom, jakoby zahlédl někoho na druhé straně bývalé hranice, opírajícího se o strom podobně jako on a ruku, která mu pozdrav oplatila.
“Budeme spolu bloumat na hranici mezi prvním a druhým světem, chápeš?” vzrušeně popisoval Balto “Existují pravidla, která nám umožní pohyb a další činnosti v tomto druhém světě. Já budu vyprávět tobě a ty mě a budeme si společně povídat a bavit se a smát se a plakat dojetím, když se vrátíme zpět do světa bez hranic” pokračoval květnatě Balto ve svém líčení a pevně uchopil Silhovu ruku “do světa plného bolesti a utrpení, ale budeme posílení nadějí. Rozumíš? Nadějí, že tam někde je hranice. Hranice, ke které stojí za to se vracet!” triumfoval Balto a chápal se po čerstvém korbelu. Silha se s očima plných slz zahleděl někam za něj: “Hranice tak neprostupná a tajuplná, jako ten nejhlubší les… jako nejširší koryto řeky, vtékající do širého moře.” Balta nechal dopadnout korbel na stůl, polknul a dodal “Moře, které se mění v nekonečný oceán.”
Hra Dračí Doupě, česká verze Dungeons & Dragons, obsahuje povolání Hraničáře. Podobně jako další RPG (Role-Playing-Game, česky: hraní na hrdiny), i zde jde o samotářskou postavu, která má blízko k přírodě, rozumí jejím obyvatelům a umí využít její léčivý potenciál. Především kvůli jeho psu bychom v něm mohli spatřovat určitou podobnost s postavami, kteří kdysi chránili hranice evropských států, ale tomu už je dávno konec.
Ve třetím dílu naší eurostředověké ságy nazvané Hraničáři se spolu podíváme na novou podobu takového povolání. Na hranice prvotního, našeho, světa a světa druhotného, fantasy, které se v době eurostředověku prolínají a mizí, podobně jako hraniční kameny vesnic produkující BIO-NFT Vanilkové bezlepkové muffiny.
O autorech
V praxi umělce Jana Boháče je klíčová tvůrčí spolupráce, spojení dramatických a sochařských forem a témata osudovosti, nouze a nejistoty. Často využívá metody kolektivního rozvíjení příběhů a spekulativních scénářů. Je absolventem Ateliéru sochařství na UMPRUM, kde od roku 2017 pokračuje v doktorském studiu. Je také profesionálním záchranářem na tísňové lince.
Viktor Dedek absolvoval v roce 2020 Ateliér sochařství na pražské UMPRUM. Stáž absolvoval na Universität für Angewandte Kunst ve Vídni a na Zürcher Hochschule der Künste v Curychu. Studoval také v ateliéru Tomáše Vaňka na pražské AVU a v ateliéru hostující umělkyně Marie de Brugerolle na UMPRUM. Ve své práci se kontinuálně věnuje provázanému vztahu těchto oblastí: herního světa, herního prostředí, umělecké instalace, performance, literatury, reality a fikce. Srovnává ekonomiku a politiku umění a herního světa a postavy umělce a hráče.
Zdroj: www.hranicar-usti.cz
