Ráno 30. srpna 1913 bylo krásné slunečné počasí, do slavnostně vyzdobeného Ústí nad Labem přijel za zvuků salvy z hmoždířů a vyzvánění zvonů vlakem arcivévoda Karel František Josef. Po hlášení a projevech nasedl arcivévoda spolu s hrabětem Westphalen do automobilu a pokračoval do Chabařovic. Po projevech starosty Mattausche se pokračovalo do Chlumce. Zde vyvrcholily slavnosti na oslavu vítězství spojeneckých armád Rakouska, Ruska a Pruska v dvoudenní bitvě u Chlumce nad francouzskou armádou císaře Napoleona I. v roce 1813.
Širokou pláň zaplnilo mnoho tisíc lidí a lidé byli i na okolních kopcích a na vrchu Horka. Arcivévoda se za bouřlivého volání sláva přesunul na schody k místu, kde se nacházel pomník, a zde ho uvítal protektor komitétu pro výstavbu pomníku hrabě Ottokar Westphalen z Chlumce. Poté došlo k samotnému vysvěcení nového pomníku, které provedl pražský světící biskup Wenzel Anton Frind. Mše byla zakončena salvami z děl. S historickým pozadím a s vlastní bitvou seznámil přítomné pražský univerzitní profesor a autor publikace „Gedenkblätter an die siegreiche Schlacht von Kulm“ Ottokar Weber. Poslední hovořil předseda komitétu pro zbudování pomníku Wenzel Haas a shrnul své patnáctileté úsilí. Stavba jubilejního pomníku v Chlumci byla ve své době velmi populární a dokazuje to velké množství ilustrací, pohlednic, fotografií i článků a knih, které popisují pomník do nejmenších detailů. Celý slavnostní akt byl toho dne uzavřen společným provoláním: Ať Jeho Veličenstvo císař František Josef I. slavně žije!
Arcivévoda, následován generálem von Kesselem, položil k pomníku věnec a poté odjel navštívit i ostatní pomníky bitvy. Tyto akce byly demonstrací bratrství ve zbrani a společného odhodlání německých národů.
Literatura: Vojtěch Kessler, „Bez Chlumce by nebylo Lipska…“, Ústecký sborník historický 2011/1, 2011, s. 47-51.
Na fotografie se můžete zajít podívat do muzea.
Zdroj: www.muzeumusti.cz