Přednáška PhDr. Markéty Růčkové Ph.D. se bude konat v přednáškové místnosti č. 141 ve středu 29. června 2022 v 17.00.
Pro dnešní studenty není možnost studia v zahraničí ničím neobvyklým a mnohdy si ani neuvědomujeme, že takové studijní pobyty nejsou jen záležitostí současnosti. Své by o tom mohl vyprávět již J. A. Komenský. Na téma zahraničních studií českých studentů jeho doby vrhnul roku 2006 nové světlo náhodný objev vzácného archívního materiálu z předbělohorské doby, který bývá označován za nález století. V budově bývalého minoritského konventu v Mladé Boleslavi, který byl do roku 1621 sídlem biskupů Jednoty bratrské, byl objeven archív posledního mladoboleslavského biskupa Matouše Konečného. Písemnosti, záměrně ukryté v zásypu klenby zůstaly téměř neporušené. Nalezli je polští dělníci a odevzdali je zástupcům organizace, která tam prováděla stavební dozor. Tyto písemnosti se staly předmětem zkoumání, podpořeného granty FF UK v Praze i Historického ústavu AV ČR. Výstupem je publikační řada, která jednotlivé části archívu Matouše Konečného postupně představuje, edičně zpřístupňuje a vyhodnocuje.
Editorkou druhého dílu této řady, zaměřeného právě na pobyty studentů na zahraničních vzdělávacích institucích, je archivářka a historička Markéta Růčková. Právě ona zpracovávala část zmíněného archivu, která se týkala studia mladých mužů, kterým Jednota bratrská zahraniční studijní pobyty v letech 1610-1618 umožnila. Její práce analyzuje nalezené písemnosti, zasazuje je do širších dobových souvislostí a zpřístupňuje je laické i odborné veřejnosti. Během přednášky v Muzeu města Ústí nad Labem nás Markéta Růčková seznámí s průběhem a okolnostmi zahraničních pobytů zejména budoucích bratrských duchovních. Posluchači se dovědí, jaké důvody vedly představitele Jednoty k vysílání svých kandidátů na kněžství na zahraniční učiliště, kam směřovaly kroky bratrského dorostu v období prvních dvou dekád 17. století, co vše absolvovali během studia, čemu se učili a jaké bylo jejich finanční zajištění.
Touto přednáškou se vracíme k tematice posledního kovidem přerušeného historického přednáškového cyklu, který měl připomenout inspirující osobnost J. A. Komenského. Proto jistě nezůstanou stranou ani informace o tom, co nového přinášejí nedávno objevené prameny k osobě Jana Amose Komenského. Ten studoval v letech 1611-1613 na svobodomyslné Nasavské akademii v Herbornu. Zde jeho vývoj ovlivnil nejen chiliasticky zaměřený teolog Jan Fischer zvaný Piscator (1546-1625), ale také encyklopedista Johann Heinrich Alsted (1588-1638), který požadoval shrnutí vědění v jeden přehledný systém. Není divu, že se zde zrodila i Komenského myšlenka zpracovat první českou encyklopedii. Právě zde začal už roku 1612 koncipovat Poklad jazyka českého (Thesaurus), který byl bohužel zničen při požáru Lešna. Cenné podněty přineslo Komenskému také jeho studium na univerzitě v Heidelbergu (1613–1614), které ukončil teologickou disputací. Zde byl posluchačem známého biblisty Davida Parea a orientalisty Bartoloměje Copenia. Z doby jeho studií se zachoval i zápis do památníku O. Zaunschlifera. Víme také, že se po nemoci vydal na cestu domů pěšky, protože poslední peníze utratil za knihy a rukopis Koperníkova díla „O obězích nebeských sfér“, který koupil od vdovy po profesoru Christmannovi. Zahraniční studium nesporně do značné míry utvářelo jeho myšlenkový svět, který je stále nevyčerpatelným zdrojem inspirace pro různé aktivity dnešní společnosti.
Zdroj: www.muzeumusti.cz
