Rodiče, nejčastěji maminky, řeší v souvislosti s narozením dítěte podmínky pro získání peněžité pomoci v mateřství (PPM) nebo výplatu rodičovského příspěvku (RP). Protože řada nových rodičů se s těmito dávkami setkává poprvé, nemají zcela jasno v tom, jaký je v nich rozdíl. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) společně s Úřadem práce ČR (ÚP ČR) vytvořila a aktualizovala Příručku pro nastávající rodiče, která jim pomůže se v systému vyplácených dávek zorientovat.
Dávek spojených s příchodem dítěte na svět je hned několik, pojďme se tedy na ně podívat blíže, protože podmínky pro získání se liší. První dvě dávky poskytují správy sociálního zabezpečení, pokud jste zaměstnanec nebo OSVČ.
Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) neboli „mateřská“
První podporou, s níž se jako rodiče můžete setkat, je peněžitá pomoc v mateřství. Maminky mohou tuto dávku začít čerpat nejdříve 8–6 týdnů před očekávaným termínem porodu, tatínkové po narození dítěte, pokud s ním zůstávají doma (kromě prvních 6 týdnů po porodu, kdy peněžitá pomoc v mateřství náleží výhradně matce). Tzv. mateřskou můžete ovšem čerpat jen tehdy, pokud jste v době, kdy na ni nastupujete, nemocensky pojištěni a současně jste v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou byli min. 270 dnů účastni nemocenského pojištění, popř. nastupujete alespoň v ochranné lhůtě. Ta může činit až 180 dnů od zániku nemocenského pojištění (u žen). Mateřskou můžete čerpat max. 28 týdnů, v případě narození dvou a více dětí až 37 týdnů. Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se zpravidla zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před měsícem nástupu na dávku.
Tyto obecné podmínky pro vás platí, i pokud pracujete jako OSVČ. Kromě podmínky trvání účasti na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství je však nutné, abyste splňovali ještě další dvě podmínky, a to:
- účast na nemocenském pojištění OSVČ musí trvat aspoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (započte se do celkové délky 270 dnů),
- OSVČ nesmí v době pobírání peněžité pomoci v mateřství osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.
Otcovská
Smyslem dávky je pomoci novopečeným tatínkům v prvních dnech nebo týdnech po narození dítěte. Od 1. 1. 2022 tak můžete se svým narozeným potomkem strávit 14 kalendářních dnů doma a pomáhat partnerce s péčí. Jako tatínkovi na otcovské vám náleží 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Základní podmínkou nároku na otcovskou dávku je vaše účast na nemocenském pojištění a také je nezbytné, abyste byl jako otec zapsán v rodném listu dítěte. Rodiče dítěte však nemusí být nutně sezdáni.
Obecné podmínky opět platí pro zaměstnance i OSVČ stejně. Pokud jste OSVČ, platí pro vás ještě následující dvě podmínky:
- Účast na NP OSVČ trvala aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na otcovskou.
- OSVČ nevykonává osobně po dobu pobírání otcovské samostatnou výdělečnou činnost.
Rodičovský příspěvek (RP)
Rodičovský příspěvek je dávka státní sociální podpory, kterou vyplácí Úřad práce ČR. Jako rodič můžete čerpat rodičovský příspěvek ode dne narození dítěte, nevznikne-li nárok na peněžitou pomoc v mateřství, jinak lze tuto dávku čerpat po dočerpání peněžité pomoci v mateřství. Nárok na RP vám vzniká, pokud osobně celodenně a řádně pečujete o nejmladší dítě v rodině. Zároveň nárok neovlivňuje to, zda jako rodič pracujete. V praxi tak můžete dítě svěřit zletilé osobě nebo využít předškolních zařízení. Pokud se rozhodnete pro jesle či školku u dítěte mladšího dvou let, pak doba, kterou tam dítě stráví, nesmí přesáhnout 92 hodin měsíčně. Dávku můžete pobírat až do vyčerpání celkové částky 300 000 Kč, nejdéle však do čtyř let věku nejmladšího člena rodiny. V případě vícerčat se celková částka zvyšuje na 450 000 korun.
Měsíční výše dávky se odvíjí od denního vyměřovacího základu, který stanovila příslušná okresní (příp. Pražská nebo Městská) správa sociálního zabezpečení. Ten se používá při stanovení výše dávky nemocenského pojištění, např. při výplatě peněžité pomoci v mateřství neboli mateřské. Maximální hranici RP má každý svou vlastní – rodič může čerpat až do výše 70 % třicetinásobku denního vyměřovacího základu, což odpovídá zhruba měsíční výši mateřské. Pokud ale rodič mateřskou nepobíral nebo není možné denní vyměřovací základ stanovit ani jednomu z rodičů, činí měsíční maximum 10 000 Kč, v případě vícerčat 15 000 korun. Měsíční výši je možné měnit, a to jedenkrát za tři měsíce.
Zdroj: www.cssz.cz
