Splní Žatec podmínky?
Koncem února byly odeslány další odpovědi na doplňující dotazy ICOMOS (International Council on Monuments and Sites) a tím byl učiněn poslední krok v rámci hodnocení nominace. Odeslané zpracované podklady prostudují experti na jarním Panelu ICOMOS, na kterém rozhodnou o tom, zda doporučí nominaci k zápisu na Seznam světového dědictví.
Co všechno bylo předmětem doplňujících otázek? Pro zobecnění můžeme sérii dotazů rozdělit do několika okruhů: historické písemné důkazy o chmelařském dědictví v Žatci, ochrana dochovaných chmelařských objektů, dosavadní a budoucí vědecké výzkumy, místní rozvojové projekty, financování a připravovaná turistická infrastruktura.
Některé aktivity, především vědecký výzkum stavebního dědictví, je v Žatci a okolní krajině aplikován dlouhodobě. Na průzkum chmelařských půd v historickém jádru města naváže tento rok průzkum komínů chmelařských skladů. Okolní krajině se věnoval vědecký projekt Národního památkového ústavu, který dokumentoval venkovské sušárny chmele. Každoročně jsou prohlašovány nové kulturní památky a město udržuje podpůrný dotační program pro vlastníky, kteří plánují opravy svých objektů v městské památkové rezervaci a městské památkové zóně.
Výkon správy památkové péče se ale liší stát od státu, mezinárodní experti tak požadovali podrobnější vysvětlení, jakým způsobem probíhá ochrana chmelařských objektů v České republice a konkrétně v Žatci. Požadovali také zajištění budoucí ochrany formou územního plánování. Kvůli tomuto požadavku bylo zahájeno zpracování podkladů pro územně analytické podklady, na jejichž základě budou v územní plánu identifikovány všechny chmelařské objekty, u kterých dojde k aktualizaci konkrétního řešení ochrany. Pracovní skupina pro chmelařské objekty již zahájila zpracování podkladů potřebných pro územní plánování. Pracovní skupina pro propagaci řeší další požadavek, kterým je zpracování koncepce turistického ruchu pro celý nominovaný statek.
Dalším požadavkem bylo doložení písemných pramenů dokládajících kontinuitu chmelařských tradic v Žatci. Zpracovatelský tým tak musel ve spolupráci s místními muzejními institucemi doložit nejstarší písemné doklady o pořádání oslav Dočesné již od 19. století a také doložit písemné prameny dokládající, že žatecká drátěnka byla vyvinuta v žatecké oblasti.
Byť se může zdát, že požadavky ICOMOS jsou až příliš detailní a hodnocení je rok od roku přísnější, na rozdíl od nominací překládaných před 5 až 10 lety, je třeba brát v úvahu, že těmito doporučeními odborná organizace pomáhá Žatci nastavit nástroje pro budoucí ochranu jeho dědictví. Tyto nástroje se často již osvědčily u ostatních světových statků a Žatec se tak může inspirovat nejnovějšími světovými příklady.
Doufejme tedy, že jsme všechny požadavky vypořádali v souladu s míněním expertů a jejich doporučení bude nakonec kladné.
Zdroj: www.mesto-zatec.cz, Olga Bukovičová
