Již podruhé byl Parlamentem ČR schválen zvláštní zákon o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě, který má pomoci zmírnit dopady pandemie covid- 19. Zákon byl dne 16. prosince 2021 podepsán prezidentem republiky a v současné době se čeká na vyhlášení ve Sbírce zákonů, poté nabude platnosti a účinnosti. Příspěvek bude náležet zaměstnancům za prakticky stejných podmínek, jako na jaře tohoto roku, a to navíc i pokud jim byla nařízena karanténa po 30. listopadu 2021 a bude trvat ještě v den nabytí účinnosti zákona, tj. v den kdy bude vyhlášen ve Sbírce zákonů. Nárok na příspěvek bude příslušet nejpozději do 28. února 2022.
Na rozdíl od úpravy platné na jaře letošního roku nebudou stanoveny výjimky z nároku na příspěvek při nařízených karanténách po návratu ze zahraničí. Pro účely tohoto zákona se karanténou rozumí opět i izolace podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
Rekapitulace nejčastějších situací
Jaký je rozdíl mezi karanténou a izolací?
Karanténou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby (tj. osoby bez příznaků), která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy, od ostatních fyzických osob s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit.
Izolací se rozumí oddělení fyzické osoby, která onemocněla infekční nemocí nebo jeví příznaky tohoto onemocnění, od ostatních fyzických osob. Podmínky izolace musí s ohledem na charakter přenosu infekce zabránit jejímu přenosu na jiné fyzické osoby, které by mohly infekční onemocnění dále šířit.
Karanténa s bezprostředně navazující izolací se považuje za jednu sociální událost.
Ať už bylo rozhodnuto o nařízení karantény nebo izolace, mimořádný příspěvek náleží každému zaměstnanci, kterému zaměstnavatel v prvních 14 dnech proplácí náhradu mzdy podle zákoníku práce. Vyplatí se spolu s touto náhradou.
Jak se zaměstnavatel dozví o karanténě a izolaci?
V obou případech je vystavována eNeschopenka, která při správném vystavení nese informaci o tom, jaká je situace pojištěnce.
U karantén, které jsou primárně určeny osobám bez příznaků, bylo použití eNeschopenky umožněno již na začátku března loňského roku, a to za specifických podmínek (vystavují se s diagnózou Z209
a do kolonky profese se uvádí slovo „karanténa“). Zaměstnavatel se dozví o nařízení karantény tak, jak je nyní obvyklé.
Karantény za použití eNeschopenky vystavují nyní primárně orgány ochrany veřejného zdraví, tedy krajské hygienické stanice (KHS), praktičtí lékaři již jen výjimečně. Pokud je pojištěnec v karanténě nařízené KHS a z důvodu jeho onemocnění přebírá péči o něj jeho praktický lékař, převezme si tento lékař i eNeschopenku vystavenou KHS a bude zasílat další hlášení související s touto eNeschopenkou (hlášení o změně diagnózy, trvání, skončení dočasné pracovní neschopnosti).
V případě izolace jde o osoby s příznaky nebo prokázaným onemocněním covid-19. Zpravidla půjde tedy o případy, kdy se péče ujímá lékař. Pokud pojištěnec má již vystavenu eNeschopenku KHS z důvodu karantény, lékař si ji převezme a ohlásí změnu diagnózy na diagnózu indikující izolaci. Pokud pojištěnec nebyl v karanténě, lékař vystaví eNeschopenku s diagnózou indikující jak dočasnou pracovní neschopnost, tak izolaci. Technické řešení na straně ČSSZ na podkladě použité diagnózy doplní informaci o izolaci do notifikace pro zaměstnavatele.
Indikace karantény nebo izolace se potom objeví v elektronických službách, které využívá zaměstnavatel a je tak bez dalšího zajištěn validní přenos informace o nařízené karanténě či izolaci.
Nadále platí i ustanovení zákoníku práce, podle kterého je zaměstnanec povinen překážku v práci (kterou je i karanténa či izolace) zaměstnavateli oznámit a prokázat.
Případ, kdy je nařízena karanténa a zaměstnanec čeká na výsledek testu na onemocnění covid-19
Pokud je test negativní, karanténu ukončí orgán ochrany veřejného zdraví (popř. lékař, pokud
o karanténě rozhodl on) v souladu s aktuálně platnými postupy (uplynutím určené doby trvání karantény). Od začátku do konce existuje v těchto situacích pouze jedna vystavená eNeschopenka pro karanténu.
Je-li výsledek testu pozitivní, pak karanténa nemá být ukončena, pacient má být předán do péče ošetřujícího lékaře, který si pacienta převezme, neboť je prokázána přítomnost nemoci. Lékař následně v případu pokračuje, při standardní situaci mění diagnózu na izolaci (U071).
Z pohledu zaměstnavatele:
- Zaměstnavateli se od počátku karantény zobrazuje informace o karanténě v elektronických službách eNeschopenky.
- Po změně diagnózy na izolaci se zaměstnavateli v elektronických službách zobrazí informace
o izolaci. - Podle délky trvání karantény (včetně izolace) vyplácí zaměstnavatel v prvních 14 ti dnech náhradu mzdy a mimořádný příspěvek (tzv. izolačku). Období prvních 14 dnů se přitom počítá ode dne nařízení karantény.
Jak to bude v případě, kdy od počátku je vystavena normální eNeschopenka z důvodu onemocnění covid-19 (již od počátku je znám výsledek testu či jsou zcela jasné příznaky)?
Lékař v této situaci při vystavení eNeschopenky uvede diagnózu indikující izolaci (U071) a do pole profese může uvést slovo „izolace“. Po vystavení eNeschopenky zpravidla nebude docházet ke změnám, případně se potvrzuje trvání dočasné pracovní neschopnosti, na konci se dočasná pracovní neschopnost ukončí.
Z pohledu zaměstnavatele:
- Zaměstnavateli se od počátku dočasné pracovní neschopnosti informace o izolaci zobrazí v elektronických službách eNeschopenky.
- Příspěvek se vyplácí po dobu maximálně prvních 14 dnů trvání izolace.
Jak to bude v případě, kdy je zaměstnanci vystavena normální eNeschopenka, např. kvůli akutní infekci horních dýchacích cest. Kvůli nejednoznačným příznakům je nařízen test na onemocnění covid-19, který vyjde pozitivní.
Jde o situaci, kdy se s časovým odstupem potvrdí symptomy onemocnění covid-19. Ty nebyly od začátku natolik průkazné, aby lékař rovnou vystavil eNeschopenku z důvodu onemocnění covid-19, pozitivním testem je později prokázán případ onemocnění covid-19.
Je-li v průběhu dočasné pracovní neschopnosti pro jinou než covidovou diagnózu proveden pozitivní test na onemocnění covid-19, lékař ohlásí změnu diagnózy na U071 (případ izolace).
- Lékař provádí změny v rámci původního Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (původní eNeschopenky).
- Po vystavení rozhodnutí o DPN tedy následně po několika dnech dojde ke změně nebo potvrzení další diagnózy, kterou lékař provede k aktuálnímu datu, nebo zpětně k datu počátku dočasné pracovní neschopnosti.
Z pohledu zaměstnavatele:
- Zaměstnavateli se údaj o izolaci zobrazí v elektronických službách eNeschopenky, jakmile lékař ohlásí změnu diagnózy na covidovou U071.
- Změnová notifikace se zaměstnavateli v těchto případech zašle (vygeneruje) pouze, pokud je změna diagnózy na covidovou provedena v prvních 14 dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti. Pak již nemá změnová notifikace pro zaměstnavatele význam, neboť již nevyplácí náhradu mzdy.
- Na základě zaslané změnové notifikace zaměstnavatel vyplatí v prvních 14 dnech náhradu mzdy a mimořádný příspěvek, období prvních 14 dnů se přitom počítá ode dne vzniku DPN. Výjimkou může být situace, kdy zaměstnavatel disponuje informací, která zakládá důvodnou pochybnost o tom, že byl zaměstnanec od prvního dne skutečně v karanténě nebo izolaci (např. šlo o počáteční DPN z důvodu pracovního úrazu, který zaměstnavatel šetřil). V takovém případě se může zaměstnavatel obrátit na příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení s žádostí o prošetření případu.
Našemu zaměstnanci byla nařízena karanténa, test na COVID 19 mu vyšel pozitivní a lékař ho z tohoto důvodu poslal do izolace. Bude zaměstnavatel vyplácet izolačku dvakrát?
V praxi se lze setkat s následujícími postupy:
- eNeschopenku, kterou pro karanténu vystavila hygienická stanice, převezme v souladu
s dohodnutým postupem praktický lékař. Neukončuje se při pozitivním testu a ukončí se až např. uplynutím určené doby, popř. odezněním příznaků apod., tedy v souladu s nastavenými postupy lékařů. - eNeschopenku pro karanténu (Z209) může výjimečně vystavit rovnou lékař a v jejím průběhu zašle v rámci stejné eNeschopenky hlášení o změně diagnózy na „covidovou“ (zejména U071),
- Lékař eNeschopenku vystavenou hygienickou stanicí pro karanténu nepřevezme a vystaví novou eNeschopenku pro onemocnění covid-19 s izolací. Nejde o postup odpovídající řešení dohodnutému mezi Ministerstvem zdravotnictví a zástupci praktických lékařů. Nicméně problém zde nevzniká, protože za karanténu se v nemocenském pojištění považuje i izolace, tj. karanténa trvá nepřetržitě.
Ve všech případech se jedná o situaci, kdy po nařízené karanténě následuje izolace, tedy pro nárok na příspěvek se jedná o jednu kontinuální sociální událost karantény.
Z pohledu zaměstnavatele:
- Nejprve při vystavení nařízení karantény obdrží zaměstnavatel v elektronických službách eNeschopenky informaci o karanténě.
- V případě hlášené změny diagnózy na izolaci na jedné pokračující eNeschopence bude zaměstnavatel na nastalou situaci upozorněn tak, že k původnímu údaji o karanténě v poli profese, přibude ještě slovo „izolace“, které při ohlášené změně na covidovou diagnózu automaticky doplní systém eNeschopenky. Má tak informaci o navazujícím pokračování karantény z důvodu izolace.
- Pokud si lékař eNeschopenku nepřevezme (případně převezme a nezašle hlášení o změně diagnózy), dostává zaměstnavatel následně jen informaci o ukončení, případně trvání karantény.
- V případě vystavení nové eNeschopenky lékařem vedle eNeschopenky vystavené KHS pro karanténu obdrží zaměstnavatel (kromě informace o eNeschopence z důvodu karantény) též informaci o vystavení další eNeschopenky s příznakem izolace. Opět bude posuzováno jako případ navazujícího pokračování karantény z důvodu izolace. Pozn. Nejde o dohodnutý postup (viz výše), tj. nemělo by být časté.
Pro všechny postupy lékaře, kdy navazuje izolace na karanténu, platí, že jde o kontinuální sociální událost karantény. Proto se náhrada mzdy spolu s mimořádným příspěvkem vyplatí pouze jednou, v období prvních 14 dnů ode dne, kdy byl zaměstnanec dán do karantény.
Zdroj: www.cssz.cz
