Procesy zaznamenávání, sbírání, zapisování, identifikované pomocí slova a obrazu, tvoří dlouhodobý horizont tvůrčí práce Blanky Kirchner (*1982, Liberec). Výstava Časová rovina představuje autorčiny citlivé tvůrčí přístupy k vyobrazení a archivaci zážitků, emocí, příběhů. V jednotlivých instalacích a objektech propojuje osobní paměť s všeobecným vnímáním, zejména pak s divákovým vnitřním světem a jeho imaginací. Pohlceni detaily nebo okouzleni situací jsme přirozeně vtahováni do uměleckého díla Blanky Kirchner, v němž pomocí vrstvení informací nalézáme vlastní propojení.
Galerie 2 Domu umění v Ústí n. L.
27. 4. 2023 — 27. 5. 2023
Vystavující: Blanka Kirchner
Kurátorka: Adéla Machová
Textové informace v nejrůznějších podobách vyzývají k aktivnímu čtení. V návaznosti na konceptuální umění je autorka seskupuje nebo vrství, tak aby rozehrávala nová významová sdělení. Ať je to neonový nápis (Život, 2022), ručně popsaná kruhová deska (Vrstvy událostí, 2022), tužkou psaný text na zeď u instalace Vlas je má časová osa (2023) nebo nově vytvořená fotografická instalace Průsečík osudů (2023), vždy pracuje s fenoménem sběru.
Symbol dvojtečky se v psaném projevu mimo jiné využívá pro označení poměru, přičemž v objektu Život (2022) jsou vedle sebe postaveny dva životní děje – narození a smrt. Ohraničují nejen lidské bytí, jsou zrcadlením křehké přítomnosti na tomto světě. Odkazují na momentu vzniku a zániku veškerého života, ale svou podstatou zde představují přemítání o počátku a konci.
Shluk myšlenek na podsvícené desce s názvem Vrstvy událostí (2022) propojuje konkrétní místo – budova lázní v Liberci, kam autorka v průběhu různých životních etap (dětství, studium, práce) opakovaně přichází. Pomyslně uzavřený kruh situací na jednom místě v rozzářeném světelném poli otevírá prostor pro kontemplaci. A to nejen autorky, ale i nás samých, jenž se vracíme z různých důvodů na nějaké identické místo spojené s naším životem.
V instalaci Vlas je má časová osa (2023) poodhaluje vybrané a časově ohraničené osobní vzpomínky a události. Blanka Kirchner kombinuje vlas jako umělecký artefakt s emočně zabarveným textovým záznamem. Člověku průměrně vyroste za jeden měsíc 1 cm vlasu a k tomuto zvolenému měřítku si autorka zvolila poetické vyprávění „události měsíce“ zpětně od dubna 2023, jak centimetry dorůstaly. Ale kolik dalších informací o nás v sobě ukrývá jeden jediný dlouhý vlas? Do vlasů se propisuje radost i smutek, stres, stravovací návyky, prostředí, ve kterém se pohybujeme atd.
Nejnovější práce Průsečík osudů (2023) se časově vztahuje k začátku roku 2023 a vizuální data čerpá z osobní online komunikace. Rovnováhu mezi dvěma protipóly – mezi minulostí a budoucností, teplem a chladem, láskou a strachem, mužem a ženou aj., zachycují tři významově pestré fotografie. Ukazují nezbytnost vzájemného působení rozličných podnětů, kdy onen princip polarity přináší dílčí harmonii.
Druhým elementem zájmu se postupně stává čas. Na výstavě prezentovaná kresba Čas (2022) je záznamem autorčina uvědomění si vnímání času jako propojeného, různými vlivy na sebe navazujícího a spletitého momentu dění – tzv. čas kairos oproti času chronos. Oba časy však souzní vedle sebe. Například ve svých chronologických denících nebo v happeningu pojmenovaném 22:22 (2022) doposud Blanka Kirchner zkoumala a pracovala s časem pouze lineárně a logicky návazně. Ale přesto existují neplánované okolnosti, jimž v řecké mytologii vládne bůh Kairos (bůh příhodného času). Zkrátka věci se stanou až přijde (a možná se zde více hodí přirovnání až dozraje) ta chvíle.
Blanka Kirchner do své tvorby zapojuje nejen své deníkové záznamy, ale také fotografie, drobné předměty, osobní příběhy nebo korespondenci, které autorsky zpracovává do objektů, knih nebo site-specific instalací. Pracuje jak s principem ready-made, tak konceptuální linkou ve výtvarné tvorbě, kdy užívá slova i texty v rámci vizuálního jazyka díla. Zpracovává nalezené materiály nebo zaznamenané informace například do archivních boxů, site-specific instalací či sešitů a knih.
Její autorsky pojednané deníkové záznamy byly vydány pod názvy Pět žen. Jedna věta denně (2018) a Nikdo nikdy nepochopí, jaké je to být někým jiným (2014). Umělecká práce Blanky Kirchner je prezentována na tuzemských i zahraničních výstavách – například skupinové výstavy Capture a Moment (2012, USA), The Art of Urban Practise Breaking Out of Dilema (2015, AU), Iluzivní prostor (2021, CZ) nebo samostatná výstava s katalogem Dvojtečka (2022, CZ) ad. Na Fakultě umění a designu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem vystudovala obor Fotografie a digitální média a v letech 2010 až 2013 pracovala na této fakultě jako odborná asistentka v ateliéru Performance, který vede doc. Jiří Kovanda. Od roku 2019 působí jako lektorka předmětu Výtvarný ateliér na Katedře umění Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci, kde od téhož roku studuje doktorský program Výtvarná umění a zkoumá fenomén deníkového záznamu v umělecké tvorbě.
Text: Adéla Machová
Zdroj: https://duul.cz/
