Škody, které způsobil rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko (NP ČŠ) v červenci 2022, jsou nesmírné. Vyčíslitelné poškození lesa o obrovské rozloze či majetku zde doprovázejí finančně takřka neocenitelné přírodní procesy a zničené kulturně historicky cenné stavby. Silné emoce provázející tuto katastrofu generují kritiku Správy národního parku České Švýcarsko za rozdílný přístup ke kůrovcové kalamitě.
Fakulta životního prostředí UJEP (FŽP UJEP) dlouhodobě zkoumá změny krajiny kompletního území Českosaského Švýcarska a se Správou NP ČŠ úzce spolupracuje přes 20 let. Je svědkem aktivit, kterými se správa parků desítky let snaží komunikovat veškerá opatření plynoucí z pozice ochránce i správce daného území se všemi zúčastněnými stranami a hledat i nalézat rovnováhu tak, aby park plnil své nezastupitelné funkce v ochraně přírody, ale zároveň se v oblasti dobře žilo místním obyvatelům i návštěvníkům. „Je to často velmi složité, neboť každá strana na danou situaci pohlíží ze svého pohledu,“ potvrzuje děkan FŽP doc. Pavel Kuráň.
Právě problematika kůrovcové kalamity byla řešena například na diskuzní konferenci v dubnu 2019. Ta proběhla, pod záštitou správ národních parků na obou stranách hranice, díky projektu Paměť krajiny, na kterém spolupracovaly Technická univerzita Drážďany, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Botanický ústav Akademie věd ČR. Cílem bylo najít společnou řeč a více propojit zájmy jak ochránců přírody, tak samotných obyvatel, zemědělců a zástupců státní správy nejen z Česka ale i Německa. Problematika kůrovcové kalamity byla na konferenci prezentována odborníky prof. RNDr. Jakubem Hruškou, CSc., RNDr., Petrem Petříkem, Ph.D. a Mgr. Janem Duškem.
Správy parků se problematikou přemnožení lýkožrouta intenzivně zabývají i nadále. Dokazuje to připravovaná bezpečnostní těžba dřeva, která byla naplánovaná ještě před vypuknutím požáru, paradoxně právě na konec července 2022. „Komunikační problémy v ochraně přírody jsou, co si budeme nalhávat, ale každopádně se je správa národního parku snaží zlepšovat a řešit, čehož ilustrací je právě zmiňovaná konference a různé další projekty namířené tímto směrem,“ upozorňuje děkan.
FŽP UJEP se zapojuje do pomoci při studiu obnovy lesa po požáru. Např. katedra geoinformatiky FŽP UJEP jako první pracoviště v republice provedla komplexní snímkování požářiště v NP ČŠ pomocí multispektrální kamery. Díky těmto datům, která byla pořízena v rámci projektu TAČR Švýcovod, bude schopna sledovat vývoj a kvalitu vegetace nejen v oblastech postižených požárem. Spáleniště v NP ČŠ ale nabízí vědcům také unikátní prostor pro výzkum. Do zkoumání popela z hlediska obsahu minerálních a organických látek se již zapojili pracovníci katedry environmentální chemie a technologie FŽP UJEP. Studiem vzácných hub, které je možné vidět právě jen na spáleništích, a obnovou porostů se zabývají pracovníci katedry životního prostředí FŽP UJEP.
„Hlavní snahou po likvidaci požáru by nemělo být úsilí pouze hledat viníka. Tato přírodní katastrofa by měla lidi semknout, aby našli společnou řeč, snažili se v budoucnu nastolit rovnováhu mezi trvale žijícími obyvateli, ochranou přírody a turistickým ruchem, a nesnažili se jen prosazovat své zájmy,“ upozorňuje Kuráň. Podle vědců z FŽP UJEP máme totiž nyní také příležitost, jak napravit to, co člověk před cca 100 lety pokazil. Tehdy totiž vysadil jehličnaté monokultury stejného stáří do oblastí, z hlediska sucha, nevhodných. Více se o tom můžete dočíst v článku, který byl k tématu nedávno vydán v časopise Ochrana přírody.
Fotografie: Michal Hejcman
Zdroj: www.ujep.cz
