Kameny se silným příběhem si na začátku srpna odvezli z demolice v Matiční ulici ústečtí muzejníci. Díky vstřícnosti demoliční firmy POHL cz zachránili ze sutin cirka 10 tun kvádrů z podezdívky bývalých městských činžáků z roku 1936.
„Jde o tzv. haklíkové zdivo, na které se používaly kameny, v našem případě znělec z Mariánské skály, opracované do kvádříků. Je to pohledově i materiálově ušlechtilá stavební konstrukce charakterizující kvalitní architekturu zbouraných činžáků. Jejich autorem byl meziválečný městský architekt Franz Josef Arnold, mimo jiné také tvůrce dvojice proslulých pavlačových S-domů na Klíši, jejichž půdorys se vlní podle terénu do podoby písmene S,“ poznamenal vedoucí historického oddělení Martin Krsek. Muzeum předpokládá, že tento materiál v budoucnu využije při úpravách okolí plánovaného „Odtajněného depozitáře“, který by měl vzniknout přestavbou opuštěné trafostanice Spolchemie na Klíši. „Samozřejmě legenda spojená s causou zdi v Matiční ulici bude součástí jakéhokoli využití těchto kamenů,“ doplnil ředitel muzea Václav Houfek. Muzeum města Ústí nad Labem už od roku 1999 ve sbírkách vlastní také jeden díl z betonového plotu, který měl oddělit problémové nájemníky městských činžáků od starousedlíků z protějších rodinných domků, a který coby symbol komplikovaných vztahů s Romy přivedl Ústí do nechtěného zájmu světových médií.
Demolice dvou vybydlených domů někdejšího sídliště v Matiční ulici proběhla během prázdnin. „Vyseparovat kameny z podezdívky pro nás nebylo technicky jednoduché, museli jsme nejdříve odtěžit zřícenou suť, pak zdivo narušit a kameny přemístit mimo rumiště. Ale, když víme, že pro to muzeum najde zajímavé využití, rádi jsme pomohli zachránit alespoň část tohoto kvalitního materiálu, který by jinak skončil na skládce s ostatní sutí,“ uvedl stavbyvedoucí firmy POHL cz Martin Graupner.
Zdroj: www.muzeumusti.cz