Dlužníci v exekuci, kteří se kvůli letitým problémům se splácením dostali do neřešitelné situace, by mohli dostat druhou šanci na jednoduché oddlužení. Vláda Petra Fialy na jednání ve středu 18. května 2022 schválila návrh novel příslušných zákonů, které mají umožnit zopakování loňské akce nazvané Milostivé léto. Kabinet také rozhodl o obnovení činnosti Národní ekonomické rady vlády a podpořil Švédsko a Finsko v jejich žádosti o přistoupení k Severoatlantické smlouvě.
Akce Milostivé léto, která proběhla od 28. října 2021 do 28. ledna 2022, umožnila lidem majícím dluh u veřejnoprávních institucí a firem s majetkovou účastí státu ukončit exekuční řízení zaplacením původní vymáhané částky navýšené pouze o poplatek exekutorovi ve výši 750 korun. Dlužník tak už nemusel uhradit úroky, penále a případné pokuty za nesplácení. Protože této možnosti z různých důvodů řada dlužníků nevyužila, navrhuje vláda akci zopakovat s několika dílčími úpravami. Například paušální náhrada nákladů exekuce soudního exekutora v rámci tzv. milostivého léta se nově stanoví na 1 500 korun.
„Jedná se o opakování úspěšného konceptu, díky kterému se lidé mohou zbavit nezvladatelných exekucí vůči veřejnému sektoru. Milostivé léto II, jak se tomu už vžilo říkat, začne 1. září a bude trvat po dobu tří měsíců. První Milostivé léto pomohlo desetitisícům lidí, tady očekáváme, že letos jich může být ještě mnohem více,“ uvedl premiér Petr Fiala.
Vláda rozhodla také o obnovení činnosti Národní ekonomické rady vlády. Obnovený poradní orgán vlády bude mít 19 členů. Úkolem NERV bude iniciovat a navrhovat zásady a parametry reforem klíčových veřejných systémů, které mají dominantní vliv na zdravé veřejné finance, konkurenceschopnost české ekonomiky a transparentnost veřejného sektoru.
„Obnovení NERV je naše reakce nejen na ekonomické důsledky pandemie koronaviru, ale samozřejmě také na důsledky ruské agrese na Ukrajině, které na naši ekonomiku už dopadají a nepochybně ještě budou dopadat i nadále. Rada je složena z předních českých ekonomek a ekonomů, odbornic a odborníků. Jejím koordinátorem je Jan Procházka, který již v minulosti v NERV působil a nyní je předsedou představenstva Exportní garanční a pojišťovací společnosti. Slibujeme si od toho posílení odborného zázemí, expertní síly, která podporuje vládu a její rozhodnutí a přináší i nové impulsy. Když se podíváte na její složení, uvidíte, že inovační potenciál, schopnost dívat se na věci jiným pohledem se tam určitě bude projevovat, a my se na spolupráci určitě těšíme,“ konstatoval premiér Fiala.
Vláda projednala rovněž žádosti Finské republiky a Švédského království o přistoupení k Severoatlantické smlouvě. Vyslovila souhlas s přístupem obou zemí k Severoatlantické smlouvě a s podpisem obou protokolů o přístupu. Prezidentu republiky doporučí, aby zmocnil mimořádného a zplnomocněného velvyslance Jakuba Landovského, stálého představitele České republiky při Organizaci Severoatlantické smlouvy k podpisu protokolů o přístupu obou žádajících států s výhradou jeho ratifikace.
„Česká vláda jednoznačně souhlasí se vstupem Finska a Švédska do Severoatlantické aliance a budeme toto rozhodnutí Švédska a Finska jednoznačně podporovat. Vstup těchto zemí chápeme jako jednoznačné posílení Severoatlantické aliance. Bezodkladný vstup těchto dvou zemí do Aliance je v zájmu České republiky a Česká republika je připravena ratifikovat ten vstup, jak nejdříve to bude možné,“ prohlásil Petr Fiala.
Kabinet odsouhlasil novelu tří nařízení vlády, kterými se pro civilní zaměstnance, příslušníky bezpečnostních sborů, respektive příslušníky Armády ČR stanovuje výše náhrad za ztrátu výdělku po prodělaném pracovním úraze, kvůli nemoci z povolání a také náhrady nákladů na výživu pozůstalých. V souladu s platným usnesením vlády z roku 2005 kopíruje valorizace náhrad schválenou valorizaci důchodů. Proto vláda změnou nařízení navýšila průměrné příjmy, od kterých se výše náhrad odvíjí, od 1. června o 8,2 procenta.
Vláda odsouhlasila také návrh zákona o dalších opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a o změně dalších zákonů v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Tzv. lex Ukrajina by měl změnit platnou legislativu tak, aby umožnil realizovat některá vládní opatření související s ruskou agresí na Ukrajině a jejími důsledky, která v současnosti platí na základě opatření přijatých podle krizového zákona, i po skončení nouzového stavu.
Kabinet navrhuje mj. zakotvení právního základu pro možné omezení vstupu a pobytu občanů třetích zemí) na území ČR tím, že na zastupitelských úřadech nebudou přijímány jejich žádosti o udělení pobytového oprávnění. Právní úprava cílí na státní příslušníky Ruské federace a Běloruské republiky. Další změna zákona má za cíl zkvalitnění evidence místa pobytu uprchlíků z Ukrajiny tím, že zkracuje lhůtu pro hlášení změny adresy z 30 dnů na 3 pracovní dny, jestliže se cizinec na původní adrese nebude zdržovat déle než 15 dnů. Návrh obsahuje i rozšířit důvody pro nepřijatelnost žádosti o dočasnou ochranu kvůli občanství členského státu EU, prodloužit lhůtu pro vyřízení žádosti o dočasnou ochranu na 60 dnů a rozšířit zákonné důvody, kdy dočasná ochrana zaniká. Vláda požádá Parlament o projednání návrhu ve zrychleném řízení, aby už nebylo nutné po 30. červnu dál prodlužovat nouzový stav.
Vláda také projednala návrh skupiny koaličních poslanců na novelu zákona o státní službě, která má pomoci ke zjednodušení a zrychlení procesu vstupu do státní služby. Předkladatelé navrhují mimo jiné rozšířit okruh osob, které se mohou účastnit výběrových řízení na představené. Kabinet k návrhu zaujal souhlasné stanovisko.
Členky a členové vlády byli také informováni o tom, že Česká republika obdrží od Spolkové republiky Německo darem 15 tanků Leopard 2 A4 ze zásob Bundeswehru. Darované tanky mají pomoci nahradit stroje, které Česká republika věnovala Ukrajině na pomoci v boji s ruským agresorem. Obě země zároveň začnou jednat o nákupu dalších až padesáti tanků nejmodernější verze 2 A7+.
„Německo je náš klíčový soused a partner, spolupracujeme s ním v řadě oblastí. Takto úzká spolupráce v obranné oblasti a přímo spolupráce našich armád tu v minulosti v takové míře nebyla a já jsem rád, že naše vláda i tento směr spolupráce v tak krátkém čase rozvíjí. Je to důležité pro bezpečnost České republiky i z dlouhodobého hlediska,“ připomněl předseda vlády.
Vláda schválila také vyčlenění 540 milionů korun na mimořádnou podporu zemědělcům, kteří se zabývají chovem prasat a drůbeže, produkcí mléka a pěstováním jablek a konzumních brambor. Jedná se o segmenty, které jsou nejvíce postiženy současnými ekonomickými problémy, které souvisejí s dopady pandemie nemoci covid-19, afrického moru prasat či současné ruské agrese na Ukrajině. Mimořádnou podporu pro producenty ohrožené narušením trhu schválila Evropská komise a uvolnila na ni pro všechny členské státy celkem půl miliardy eur. Na Česko připadá podíl ve výši 270 milionů korun a každý stát má možnost k tomu přidat ze svého rozpočtu ještě dvojnásobek této částky.
Kabinet odsouhlasil také vytvoření speciálního programu Občanská společnost. Bude zaměřen zejména na pomoc občanům Ruské federace a Běloruské republiky, kteří jsou za své názory a občanské postoje vystaveni v rodné zemi perzekuci. Program bude spuštěn od 20. května a jeho cílem je především zjednodušit proceduru v dlouhodobých pobytových řízeních tak, aby byla možná rychlá relokace těchto osob, které se ocitly v ohrožení života v důsledku své činnosti, a je potřebná jejich rychlá relokace ze země, kde jsou v bezprostředním ohrožení.
Zdroj: www.vlada.cz