Julie čekala třetí dítě. Bydlela s rodinou na předměstí Kyjeva a kvůli bombardování se už čtvrtý týden ukrývala s dětmi ve sklepě. Juliin manžel šel do boje a byl to on, který trval na tom, aby těhotná žena se dvěma dětmi opustila Ukrajinu. Slyšel od známých, jak mnoho žen porodilo ve sklepích anebo v kyjevském metru bez jakékoli zdravotní péče. Nechtěl, aby toto riziko podstoupila jeho drahá žena.
A tak se Julie v pokročilém stadiu těhotenství vydala na cestu. Nemohla odmítnout prosbu sousedů, kteří naléhavě prosili, aby jim a jejich dětem pomohla z válečné zóny také utéct.
Dramatický útěk před válkou
Všechny čekala strastiplná cesta. Těsně před odjezdem prostřelili vojáci okénka u auta, a tak jeli v březnovém mrazivém počasí osm set kilometrů s rozbitými bočními skly.
Julie přijela do Česka se dvěma syny – 12letým Arťomem a 4letým Standou. Byl to pro ně velký krok do neznáma. Neměli tu žádné zázemí. Azyl našli u Arcidiecézní charity Praha v kněžském Domově sv. Václava ve Staré Boleslavi. Ten se stal ze dne na den útočištěm pro čtyři desítky válečných uprchlíků.
Kvůli předporodní péči se rodina přestěhovala na charitní ubytovnu v centru Prahy, aby byla maminka blíž nemocnici U Apolináře, která si ji převzala do péče. Arcidiecézní charita Praha pomohla Julii také se zajištěním jídla a oblečení.
Nic není jako dřív
„Pro miminko mám už vše připravené. Oblečky, plenky i kočárek. Chlapeček se bude jmenovat Makar. Nejstarší Arťom si přál sestřičku, ale další brácha prý bude také dobrý,“ říká s úsměvem mladá maminka s tím, že termín porodu vychází na její narozeniny.
Chlapečkovi vybrali jméno spolu s manželem, ještě před tím, než je rozdělila válka. Tatínek si novorozeného syna nepochová, uvidí ho zatím jen na fotkách.
Arťom se kromě těšení na dalšího brášku denně učí. Má on-line výuku z Ukrajiny. Možná by prý raději ale chodil do české školy, aby si našel nové kamarády.
Na Ukrajině zůstal kromě manžela i Juliin tatínek, kterému je 58 let. Všichni si zvykají na to, že nic není jako dřív. A bojí se budoucnosti. Julie má ale jasno: „Jakmile válka skončí, vracíme se zpět domů.“ Zatím mají kam, jejich domy stále stojí. Všichni doufáme, že to tak zůstane.
Zdroj: www.charitausti.cz