Série odborných přednášek z různých vědních oborů pro veřejnost, 30.10.2021 od 10:00 hodin, v Městském muzeu v Kadani.
Program
15:00 Mgr. Petr Brož, Ph.D.: Co budeme muset překonat k cestě na Mars?
Ve sci-fi je cesta na Mars snadná. Usednete do rakety a za pár stránek či minut je hlavní hrdina na povrchu Marsu. Realita je ale mnohem složitější. Cesta na Mars totiž představuje nesmírnou výzvu nejen pro cestující posádku, ale také pro techniky a inženýry na Zemi, kteří musí vyrobit loď schopnou dlouhé cesty. Navíc ani tehdy nemá naše posádka vyhráno. Čeká je totiž pobyt na nehostinné planetě ukrývající celou řadu smrtících nebezpečí… Pojďte si tak poslechnout vědecký „stand-up“, během kterého se společně vydáme na Mars a ozřejmíme si, kde před námi leží hlavní úskalí.
16:00 Prof. MUDr. Eva Syková, DrSc: Mozek a regenerativní medicína
Nové poznatky o přenosu informací v mozku jsou podkladem pro prodloužení aktivního lidského života a pro zpomalení stárnutí. Mozek má schopnost se bránit stárnutí a je naším cílem tuto jeho schopnost poznat a lépe využít. Včasným rozpoznáním genetických dispozic a úpravou životního stylu lze výrazně prodloužit aktivní lidský život. Budoucností je také tzv. tkáňové inženýrství – vytváření umělých tkáňových náhrad pomocí polymerních hydrogelů, 3D nosičů, nanočástic a nanovláken. Alternativou pro léčbu celé řady vrozených, degenerativních a civilizačních chorob je i léčba pomocí kmenových buněk. Kmenové buňky nebo jejich produkty by mohly být i nadějí pro léčbu pacientů se zánětlivými a virovými onemocněními, včetně těch způsobených koronaviry. Využití moderních biotechnologií je základem regenerativní medicíny.
17:00 Prof. Ing. Ivan Wilhelm, CSc., dr. h. c. mult.: Extreme Light Infrastructure – nové příležitosti ve výzkumu
Prezentace je stručným popisem vývoje v budování nejnákladnější výzkumné infrastruktury v ČR a popisu možností jejího dalšího využití v operativním provozu. Stručně se rovněž uvádí základní principy současného systému podpory výzkumu a zařazení projektu ELI -BL do tohoto systému v kontextu Evropského výzkumného prostoru. Široká nabídka aplikací laserových technik a technologií do materiálového výzkumu, astrofyziky, fyziky plazmatu, fyziky vysokých hustot energie, výzkumu v medicíně, molekulární biologii a mnoha dalších oblastech zvyšuje mezinárodní atraktivitu tohoto výzkumného centra.
18:00 Prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc.: Solar Orbiter – evropská mise ke Slunci
V únoru loňského roku odstartovala z Floridy sonda ESA Solar Orbiter, o její vypuštění se postarala americká NASA v rámci spolupráce na tomto projektu. Sonda má na palubě celkem 10 vědeckých přístrojů, z toho 6 pro vzdálené pozorování Slunce (tzv. remote sensing) a 4 pro měření plazmatu, vln a magnetických polí „in situ“. Na stavbě tří přístrojů se podílela Akademie věd ČR. V přednášce se zaměříme především na kosmický koronograf Metis, který je určen pro studium koróny, slunečního větru a výronů koronální hmoty (CME). Ukážeme pohyb sondy v meziplanetárním prostoru a její periodická přibližování ke Slunci. Postupně se sonda dostane na dráhu se sklonem až zhruba 30 stupňů k rovině ekliptiky, což nám umožní vůbec poprvé pozorovat sluneční póly. Hlavním cílem projektu je komplexní výzkum procesů probíhajících ve sluneční atmosféře a jejich vlivů na okolní heliosféru, včetně vlivů na Zemi (kosmické počasí).
Zdroj: www.mesto-kadan.cz
