Mobbing, neboli psychický teror na pracovišti, můžeme zjednodušeně nazvat šikanou mezi zaměstnanci. Celý problém je ale mnohem složitější a ve svých pracích se mu věnuje řada autorů.
Kdy vzniká a proč? Dle Huberové se o mobbingu dá mluvit tehdy, je-li příkoří na určité osobě prováděno dlouhodobě a systematicky. Jedná se o útok mezi stejně postavenými lidmi, přičemž útočník může být jeden, ale může jich být i několik. Hlavním spouštěčem bývá konflikt. (Huberová, 1993, str. 11, 17). Cíl mobbingu definuje Svobodová jako násilné vyloučení jedince z kolektivu, jeho ponížení a donucení ho kolektiv opustit. „Mobbing může zahrnovat verbální či fyzické napadání, projevovat se v jednání, slovech, gestech či textech. Využívá drobné či větší útoky, ale především degradující přístup, pracovní i lidské ponižování a zesměšňování.“ (Svobodová, 2008, str. 26).
Strach pracovat
Jak ale poznat jedince, který je mobbingu vystaven? A je to potřeba? Huberová udává, že v případě, že není šikana na pracovišti včas odhalena a nejsou přijata opatření k zamezení nevhodného chování, může u šikanovaného jedince dojít k úplnému duševnímu a tělesnému vyčerpání. (Huberová, 1993, str. 14). Projevy bývají psychického i fyzického rázu. Zaměstnanec má strach jít do práce, špatně se soustředí, podléhá stavům úzkosti a sníženého sebevědomí. K fyzickým projevům patří onemocnění zažívání, bolesti hlavy, krční páteře, také problémy se srdcem, zrychlený tep, zvýšený tlak. Jeho výkon prudce klesá.
Z výše uvedeného důvodu by se měli zaměstnavatelé problému mobbingu věnovat a snažit se mu předcházet. Pokud ho ignorují a pomineme-li lidské hledisko, stává se pro ně drahou záležitostí. „Oběti mobbingu musí být velmi často po celé týdny, často i měsíce v pracovní neschopnosti. (Roční odhad jen nákladů vzniklých absencí činí v Německu 30 miliard.) A kromě těchto přímých výpadků vznikají ještě i další ztráty. Šikanovaní kolegové často trvale podávají jen poloviční, a dokonce i jen čtvrtinový výkon a také ti, kdo mobbing provozují, spotřebují část své energie na vymýšlení nových zlomyslností.“ (Huberová, 1993, str. 15).
Za šikanu nakonec zaplatí i zaměstnavatel
Na to navazuje i zvýšená nežádoucí fluktuace v podniku – opět jsme u nákladů. Zaučení nováčka je časově i finančně nákladné. Určitou dobu trvá nalezení vhodného kandidáta na uvolněnou pozici, poté jeho přijetí a adaptace. Nejdříve po třech měsících je schopen zastat pracovní povinnosti v plném rozsahu, přičemž u některých pracovních pozic to může trvat i déle. K uvedenému Svobodová říká, že při mobbingu může docházet i k porušování bezpečnosti práce, při snížené pozornosti může být vyšší četnost pracovních úrazů. Dále poukazuje na to, že k uvedenému jevu dochází především ve firmách, kde není dodržováno etické chování a je chybně nastavena firemní kultura. (Svobodová, 2008, str. 15).
Mobbing je jednoznačně jedním z ohrožujících mechanismů v pracovním prostředí a má negativní účinky na všechny zúčastněné, potažmo na celou firmu.
Je tedy v zájmu organizací ve spolupráci s personálním oddělením nejen působit preventivně, ale i řešit možný vznik nežádoucího chování na pracovištích. Dále pomocí oddělení firemního vzdělávání, potažmo externích lektorů, šířit povědomí o ohrožujících mechanismech mezi zaměstnanci. Tím se mohou odstranit prvotní problémy u samého zrodu.
Autorka článku:
Daniela Machylová – studentka Vysoké školy aplikované psychologie v Terezíně
Použitá literatura:
- HUBEROVÁ, Brigitte. Psychický teror na pracovišti. ISBN 9788085186628
- SVOBODOVÁ, Lenka. Nenechte se šikanovat kolegou: mobbing – skrytá hrozba. Praha: Grada, 2008. Poradce pro praxi. ISBN 9788024724744
